Sestry 3.

19. prosince 2015 v 18:10 | Monra |  Naruto ff
"Nic to nemění že?" zeptal se.
Kývla jsem a v tu samou chvíli uviděla, jak se uzavírá. Sklopila jsem oči a zadívala se na své nohy. Rukou jsem opatrně nadzvedla lem šatů a podívala se na své stehno, nic tam nebylo. Itachi se postavil a nabídl mi ruku. Pevně jsem ho chytila a s jeho pomocí se postavila. Cítila jsem, jak mi noha ztuhla. Nechala jsem to být a soustředila se na kroky. Když jsme došli k ostatním, zrovna projednávali cestu.
"Kit přivolej Sabu." řekl Dan.
Poslušně jsem složila pár pečetí a před námi se objevil majestátní velký tygr. Prohlédl si nás a jeho oči zůstali u mě.
"Sabu!" vydechla jsem a objala ho.
"Lištičko, copak se děje?" zamručel a jako pozdrav mě ťukl čumákem do tváře.
"Já bych od tebe něco potřeboval." promluvil Dan.
Sabu otočil hlavu směrem k němu.
"Dane, Kano nejprve mi prosím představte vašeho posledního společníka. Ještě jsem neměl tu čest."
Jeho hluboký hlas zněl nebezpečně a přívětivě zároveň. V jeho očích se jevila jeho moudrost a jeho vzhled byl dechberoucí.
"Jmenuji se Uchiha Itachi, jsem velmi poctěn se poznat s vámi, kdysi jsem býval členem tohoto týmu a opět jsem se vrátil." odpověděl Itachi.
Sabu zamručel a znělo to jako napůl vrnění a napůl vrčení.
"Uchiha Itachi. Slyšel jsem o tobě, chytré dítě, které se brzy stalo členem elitní jednotky. Tenhle mladík se mi líbí, mluví rozvážně ale zároveň je korektní a má úctu. Také je mi potěšením tě poznat Itachi. A teď se můžeme vrátit k tomu, co po mě chceš."
"Kit byla zraněna a ztratila hodně krve. Potřebujeme se rychle přesunout ale myslím, že kdyby běžela, tak ji to ohrozí. Mohl bys ji prosím vzít?" zeptal se pokorně Dan.
"Zraněna? Pojď malá. Vysaďte ji někdo na má záda." prohlásil Sabu.
Itachi ke mně přišel, ani se na mě nepodíval a vyzvedl mě na jeho záda. Pohodlně jsem se usadila a zanořila ruce ho hedvábné srsti. Rozběhl se až nakonec a držel naše uskupení zezadu.
"Sabu? Jaký se ti zdá Itachi?" zeptala jsem se ho polohlasně.
"Pročpak se ptáš? Copak se ti líbí? Áno, určitě se ti líbí!" zavrněl.
"Tohle vůbec neříkej, já jsem Senju a on Uchiha. Nemůže se nic takového dít!" mračila jsem se.
"Vaše klany neznamenají, že se vy dva nemůžete mít rádi. Jste pouze lidi a lidi se zamilovávají bez ohledu na rody." vysvětloval.
Povzdechla jsem si a mírně posmutněla, třeba jsem moc přísná a krutá. Běželi jsme dál a já zamyšleně sledovala okolí. Zastavili jsme na krátký oběd a vyrazili dál, celá cesta byla bez komplikací. K večeru jsme zastavili, rozloučili se se Sabu a já ho odvolala.
"Můžu zas postavit dům." nabídla jsem.
"V žádném případě, jsi na tom špatně, postavíme stany. Každy ma svůj a hlídky budou jako včera." odporoval mi Dan.
Povzdechla jsem si a začala si stavět svůj stan. Lehla jsem si dovnitř a snažila se usnout. Po nějaké době jsem to vzdala a hned, co jsem uslyšela kluky, jsem se připravila. Po pár minutách jsem vylezla a pokusila se postavit. Noha se mi podlomila a já upadla na zem. Itachi bleskově přistál vedle mě a posadil mě. Vyhrnul mi lem šatů a oba jsme spatřili hrůzu na mé noze. Žíly byly úplně černé a všechny se rýsovaly oproti mé světlé kůži.
"Jed!" zavrčel.
"Neříkej o tom nikomu!" vyhrkla jsem.
Vzal mě do náruče a odnesl mě stranou. Položil mě na zem a znovu mi vyhrnul šaty.
"Budu to muset dostat pryč. Bude tě to bolet, ale nepřiješ o nohu." šeptal.
"Udělej, co musíš." stiskla jsem jeho rameno.
Zavřela jsem oči a zacpala si ústa rukou.
"Omlouvám se." zaskučel.
Ucítila jsem bolest, musel mi rozříznout kůži. Kousla jsem se do ruky a snažila se pravidelně dýchat. Něco tam dělal a já cítila jen ohromnou bolest. Prala jsem si jen, aby to už skončilo. Náhle jsem už necítila nic. Otevřela jsem oči a položila ruce podél těla. Podívala jsem se do jeho očí a on se na mě koukal s pohledem, jakoby ho někdo týral. Zvedla jsem se na lokty a všimla si, že má noha už vypadá naprosto normálně. Setřela jsem si poslední slzy a zhluboka se nadechla.
"Děkuji ti. Kolik je tak hodin?" zeptala jsem se tiše.
Podíval se na nebe.
"Půjdu vzbudit Kanu. Ty si běž lehnout, už by tě noha měla poslouchat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám jak píšu?

Ano!
Ne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama