Conversion 10.

12. února 2016 v 15:41 | Godlike |  Kapitoly
"Tak díky za krásný večer a za doprovod. Bylo to kouzelný, děkuju, Draco," usmála jsem se, když jsme došli k Havraspárské věži.
"Bylo mi ctí, Anno," řekl rozpačitě.
"Dobrou noc, uvidíme se zítra," rozloučila jsem se.
"Dobrou," pohladil mě po tváři a zmizel ve tmě.
Kath ještě v pokoji nebyla, Cho už spala. Šla jsem se opláchnout do koupelny, vzala si pyžamo a zalezla do postele. Nemohla jsem však usnout, byla jsem ještě roztěkaná z večírku. Po hodině marných pokusů o spánek jsem vstala, vzala si župan a bačkory a šla se projít. Kath už pokojně oddechovala na vedlejší posteli. Jelikož jsme s Dracem přišli celkem pozdě, tak hrad už byl prázdný. Mohlo být tak okolo třetí ráno. Nejdříve jsem, jako obvykle, zamířila do knihovny, kde jsem si vzala svojí oblíbenou knížku "Lektvary tajné a ještě tajnější" a začala si číst. Polovinu už jsem znala nazpaměť. Bohužel ani to mě dostatečně neunavilo, ještě že druhý den byla sobota. Až na to, že jsem se potřebovala pořádně vyspat, protože to byl den prvního zápasu Havraspáru - Havraspár proti Nebelvíru. Zahraju si proti Mattovi, paráda. Vzala jsem si ještě knížku o taktikách famfrpálu, abych se na zápas něco nového přiučila a pak jsem se pomalu vracela pokoj. "Já myslela, že chodíš s Gunovou," zaslechla jsem holčičí hlas hned za rohem od knihovny.
Zůstala jsem strategicky tiše stát, když jsem uslyšela své jméno.
"Dala mi košem. Táhne to teď s Dracem Malfoyem," odpověděl nakřáplý hlas.
Zjevně hodně opilý Matt.
"Takže proto to tady na mě zkoušíš. Ne, že by mi to vadilo," odpověděla dívka.
Pak mi došlo, kdo to je. Pansy Parkinsonová ze Zmijozelu, Dracova kamarádka. Nechápu, jak se tak skvělý kluk jako je Draco může bavit s někým, jako je tahle slepice pitomá.
"Tak co? Půjdeme?" zavrněl Matt chtivým hlasem.
"Tobě se nedá odolat, Wentworthe," vzdychla Pansy, když jí chytil kolem pasu.
"Tady bude volná třída," navrhl Matt.
"Tak jdeme," Pansy ho vzala za ruku a vtáhla ho do třídy.
Zbytek už jsem slyšet opravdu nepotřebovala. Horké slzy se mi kutálely po tvářích. Bože, to je ale idiot. Prej odpustit mu, ani mě nehne! Doběhla jsem do pokoje. Naštěstí jsem brzy usla a spala beze snů. Ráno jsem se vzbudila brzy, Cho a Kath ještě spaly, tak jsem se oblékla a vyrazila na snídani. V poloprázdné Velké síni jsem si dala pomerančový džus, vajíčka se slaninou a pečivo. Potřebuju vydatnou snídani, jestliže máme dneska porazit Nebelvír. Po snídani jsem se rozhodla vyhledat Draca, ten jediný mě teď mohl dostat do dobré nálady. Hned při východu z Velké síně jsem vrazila do Matta. Byl bílý jako stěna, na čele si držel mokrý hadr.
"Ehh..promiň, ahoj," pozdravil mě.
"No, nazdar," řekla jsem naštvaně.
"Ann, co se děje?" zeptal se unaveně.
"Pojď si se mnou promluvit, prosím," chytil mě za ruku.
Ruku jsem vytrhla.
"Ne, díky. Užil sis dnes časně ráno?"
"Co?" zeptal se nechápavě.
"Nedělej hloupýho. Víš, taky mám ráda noční vycházky do knihovny. Já si tam ale na rozdíl od tebe chodím číst," odsekla jsem.
V jeho očích bylo vidět, že poznal, o čem mluvím.
"Ne, ne, ne, ne!! Anno, zlato, prosím tě, já jsem byl hrozně opilej, nevěděl jsem, co dělám!" škemral a zastavoval mě, když jsem od něj odcházela.
"Mně je to jedno, nečekej ale, že ti někdy odpustím. Měj hezký zbytek života," snažila jsem se mu vytrhnout.
"Anno, věř mi, prosím tě!" viděla jsem, jak se mu v očích lesknou slzy.
"Děje se tu něco?" přistoupil k nám Draco v závěsu s Katherine a Baltazarem.
"Dej si pauzu, slizáku," strčil do něj Matt.
"Tak to si přehnal! Vypadni, Matte. Pokud si zapomněl, tak mi náhodou může ujet ruka se Živoucí smrtí nad tvým čajem," zavrčela jsem.
"Co se tady děje?" vynořil se za Mattem Nathan.
"V klidu, jen jsem tady Dracovi připomínal, co je a není jeho," řekl Matt a probodával Draca vražedným pohledem.
"Anna a tvoje? No, to jsou mi teda novinky," řekl posměšně Baltazar.
"Ty sklapni, tlustočerve," zavrčel Nathan.
"Neumíte nic jiného než urážet. Nathane, dej si pohov, tohle absolutně není tvoje věc. Ostatně ani Mattova. Anna může trávit čas, s kým chce. S nikým nechodí, pokud je mi známo," řekla klidně Katherine.
"Jo, stejně jako ty, co?" odfrkl si Nathan a podíval se na Baltazara.
Katherine se zasmála.
"Myslíš si, že chodím s tímhle skřetem? Prosím tě."
"Winterová prosím, aspoň teď bys mohla předstírat, že mě máš ráda. Nebo spíš bys mohla přestat předstírat, že předstíráš, že mě nemáš ráda, stejně všichni vědí, že mě zbožňuješ," ušklíbl se Baltazar.
"Ha, ha, ha, ty jsi dnes snídal vtipnou kaši?" zeptala se pohrdavě Kath.
"Ne, díky tadytomu kočkování Wentwortha a Howlinga jsem ještě nesnídal," poznamenal.
"Hlavně se prosím tě nerozbreč," utnula ho Kath.
"Klídek, vy dva. Anno, pojď, tyhle dva za to nestojí. Už jsem snídal, chceš jít trénovat?" zeptal se Draco s úsměvem.
"Dej od ní ty ruce pryč, ty čistokrevná spodino," zavrčel Matt.
"Nebo?" zeptal se Draco vyzývavě.
"Tak dost, už mě to nudí. Kdybyste se aspoň porvaliz" zakoulel očima Baltazar, vzal Kath za ruku a táhnul jí na snídani. Matt si zlobně odplivnul vedle mě a Draca a pak s Nathanem odešli.
"Jsi v pořádku, vlčice?" Draco mě vzal za ramena a donutil mě, abych se na něj podívala.
"Jo, jo, dobrý, neboj se," usmála jsem se.
"Jdeme? Slíbil jsem ti, že ti pomůžu s tím famfrpálem," oplatil mi úsměv.
"No vidíš, málem bych zapomněla. Tak půjdeme?"

S Dracem jsme strávili asi tři hodiny tréninkem, který mě ještě víc nabil na odpolední zápas. Já mu ten zadek nakopu! "Super zákrok, Anno! Jestli pojedeš takhle dál, tak máte pohár v kapse, což říkám velice, ale velice nerad," pochválil mě Draco.
Zasmála jsem se.
"No, to si piš, že ho vyhrajeme."
"No, to se uvidí. Půjdu se osprchovat a připravit na zápas. Tak se tam uvidíme, šikulo," usmál se a plácl si se mnou.
Zápas začíná za hodinu. Šla jsem se umýt, vlasy jsem si spletla do dvou francouzských copů, vzala jsem si černé legíny, černý rolák, famfrpálový úbor a boty a šla shánět team. Luke a David, naši dva odrážeči, už seděli v šatně a převlékali se. Právě dorazila Cho, naše skvělá chytačka.
"Ahoj lidi, kde je zbytek?" ptala jsem se.
Chyběl nám James, náš brankář, a Edward s Leem, což byli útočníci jako já.
"Jsou hned tu," odpověděla Cho.
"Dobře."
"Ahoj, Annie. Přišla jsem tě obejmout pro štěstí!" vletěla Kath do šatny jako hurikán.
"Ahoj, Kath. Děkuju moc," usmála jsem se na ni a ona mě objala.
Měla klasický hábit a havraspárskou šálu. Obličej měla pomalovaný v našich barvách a na jedné tváři měla číslo 16, číslo mého dresu. Moje největší podpora!
"Nevěřila bych tomu, že to řeknu, ale Draco má taky havraspárský transparent!" říkala mi nadšeně.
"No nene!" zasmála jsem se.
"No, kde to vázne, šup, šup! Na hřiště!" vrazila do dveří šaten Hoochová.
"Ano, paní učitelko, už jdeme!" odpověděla jsem jí.
"Camrál je vypuštěn, utkání začíná!!!" uslyšela jsem o pár minut později, když jsem se už pevně vznášela na svém koštěti Nimbus 2002.
Hned jsme se ujali vedení díky přesné střele Edwarda a mé asistenci.
"Havraspár si připisuje deset bodů díky skvělé asistenci Gunové a přesné střele Dalea!" zazněl hlas komentátora.
Ani nevím, kdo to letos je… Viděla jsem Matta, jak se zmocnil camrálu. Rychle jsem udělala otočku a letěla vedle něj. "Camrál má teď Wentworth a míří na havraspárskou obruč. Camrál mu ale vypichuje Gunová!"
"Gunová dělá skvělou kličku okolo Wentwortha a míří na prázdnou obruč Nebelvíru. Přihrává Daleovi a ten skóruje! Dalších deset bodů pro Havraspár!"
Zazněla píšťalka…prosím, ať je to Cho!
"Cho Changová chytila Zlatonku!! Havraspár vyhrál!" zazněl hlas Hoochové.
Cho byla na zemi a ruku se Zlatonkou měla vztyčenou k divákům, kteří hlasitě skandovali její jméno. Celý team se k ní sletěl a všichni jsme se objali.
"Skvělá práce, teame!" pochválila jsem je a šla jsem si potřást rukou s Oliverem Woodem, kapitánem nebelvírského teamu.
"Díky za hru," poděkovala jsem smutnému Woodovi.
"Taky děkujeme a gratulujeme," řekl s poloúsměvem.
"TAK A OSLAVY MŮŽOU ZAČÍT!!!" zakřičela jsem na hlouček havraspárských studentů a svůj team.
Oslavovali jsme v naší společenské místnosti, ale byli tam s námi i studenti jiných kolejí. Například Draco.
"Hrála si skvěle, Anno. Jsi fakt třída!" pochválil mě.
"Děkuju, od tebe mě to vážně těší," usmála jsem se na něj.
"Ahooj, kapitánko!" objala mě ze zadu Kath.
"Byla si báječná, jsem na tebe pyšná!"
"Děkuju, prcku," radovala jsem se.
"Winterová projevující jiné než nenávistné city, páááni, takovou tě neznám," rýpnul si Baltazar.
"To víš, když nejsi otravný student Zmijozelu, tak dokážu být velice milá," ušklíbla se Kath.
"Myslíš tím Draca? Jo, občas dokáže lízt na nervy, ale zvykneš si," odpověděl Baltazar.
Kath se zakabonila a já se začala smát.
"Můžu tě pozvat na drink, Winterová?" zeptal se Baltazar.
"Leda když ten tvůj drink bude Živoucí smrt," odpálkovala ho.
"Ha, ha, stejně mě chceš, já vím, že jo," zdvihnul provokativně obočí.
"Radši se nechám zavřít do dračí klece!" odfrkla si Kath a zmizela.
Baltazar jí následoval.
"Ty dva jsou vážně k popukání, co?" křenil se Draco.
"Jo, nikdy jsem Kath neviděla tak nasupenou," zasmála jsem se.
"Můžu se tě na něco zeptat?" řekl Draco ostýchavě.
"Ale jistě, copak?"
"Nešla by si se mnou na vánoční ples?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám jak píšu?

Ano!
Ne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama