Shadow and Light 1.

24. května 2016 v 18:56 | Monra |  Shadow and Light
"Otče, vedu ti elfku, která s tebou chtěla mluvit, nechce prozradit, jak se jmenuje," odpověděl elf v lesklé zbroji přede mnou.
"Děkuji ti, Legolasi, nyní prosím nám nechte soukromí, jen ty tu zůstaň," odpověděl král Lesní říše.
Ostatní tedy pokorně odešli s poklonou, jen mladý Legolas tu zůstal. Thranduil si mě prohlížel, ale do obličeje mi vidět nemohl, zaprvé ho překrýval stín kapuce a zadruhé jsem si to nepřála, takže jednoduše nemohl vidět.
"Doufám, že mě už se představíš a povíš mi, co chceš," řekl a v jeho slovech zněla povýšenost.
Vytáhla jsem jeden koutek rtů do poloúsměvu a sledovala ho, jak si sedí na trůně.
"Nepovím ti, můj pane, jak se jmenuji. Ale povím ti příběh, bude delší, ale pak dostaneš možnost uhodnout, kdo jsem."
Přimhouřil oči, ale pak se pousmál.
"Začni," pobídl mě.
"Povím vám příběh dívky, která bydlela v Amanu, bydlela na Túně v krásném městě Tirionu. Jejím otcem nebyl nikdo jiný než Finwë, za bratry měla Fëanora, Fingolfina a Finarfina. Milovala drahé kameny, které uměla upravovat v nejkrásnější tvary. Učila se u samotného Aulëho. Krásou se jí žádná nevyrovnala a to se stalo jejím prokletím. Každý elf ve Valinoru se snažil dosáhnout jejího srdce, ale jen kvůli jejímu zevnějšku. Z jejího nejlepšího přítele Lendira se stal její nápadník, a ona zůstala jen s bratry. Zlomila spousty srdcí," odmlčela jsem se.
Se vzpomínkou na mé mládí jsem zavrtěla hlavou.
"To je vše?" zeptal se mě Thranduil se zvednutým obočím.
"Ne, je to první část, její příběh začal. Budu pokračovat příchodem do Středozemě přes Helcaraxë. Špatná doba, špatný čas. Ale přesto v tu dobu poznala přítelkyni na celý život, Galadriel. S tou v pozdějších dobách pobývala v Doriathu, střeženém království a naslouchala slovům Melian. Avšak Galadriel našla svého vyvoleného, žárlila, po prudké hádce odešla z Doriathu a cestovala za svými bratry. Ale její vzhled ji všude pronásledoval, elfové se jí dvořili a dožadovali se její pozornosti, musela odejít, opět. Toulala se sama severním Beleriandem. Dlouhé roky žila sama a stýkala se s tak málo elfama, jak jen to šlo. Zaslechla řeči o zemi, ve které vládne Galadriel a Celeborn a zatoužila ji opět vidět. Odešla tam a přebývala pod jejich vládou. Ještě dlouho po vzestupu a pádu Saurona. Tím končí ten příběh. Sama celý život toulala se, hrůzy, které zažila a její mrtví bratři ji připravili o její jméno," zašeptala jsem.
Vstal ze svého trůnu a pečlivě mě pozoroval, zatímco šel ke mně.
"Jak se ti, můj pane, nosí šperk velkého Fëanora?" zeptala jsem se.
Stál přede mnou a náhle jeho ruce stáhly mou kapuci. V očich se mu mihl stín zklamání ale dál si mě prohlížel.
"Vím, o kom mluvíš. Vyprávíš příběh nedosažitelné Narwen Morfindel. Noldor, která má být nejkrásnější ženou Valinoru," odpověděl.
"Znal si se s ní?" zeptala jsem se, ikdyž jsem už dávno znala odpověď.
"Ne, nikdy jsem po tom netoužil, mohla být klidně krásnější než světlo Silmarilů, ale jaká elfka není krásná? Nejde o vzhled, jde o to, jaká byla. A podle toho, že nikdy nikomu neotevřela své srdce, tak si o ni moc dobrého nemyslím," odpověděl.
Pečlivě jsem se mu dívala do očí.
"Příběh jsi mi pověděla, jak se jmenuješ?"
"Gilrin."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám jak píšu?

Ano!
Ne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama