The Forbbiden Paradise 1.

25. srpna 2016 v 22:23 | Monra |  The Forbbiden Paradise
Seděla jsem v kupé, bylo prázdné, letos jsem tu byla brzy, ne protože bych si to přála. Dívala jsem se z okna na nástupiště, které se postupně plnilo. Rodiče vyprovázeli své děti a ty postupně nastupovaly do vlaku, aby si uložily věci a našly místa k sezení. Náhle jsem zahlédla Trevora, můj bratranec si byl ještě něco zařídit, měl tmavé vlasy a zelenkavé oči. Byli jsme si vždy velmi blízcí. Pousmála jsem se a čekala, až půjde okolo mého kupé. Mezitím jsem dál hleděla na nástupiště. To už ale bylo skoro plné a já hledala mezi tvářemi ještě někoho, koho znám.
Viděla jsem dvojčata Weasleyovi a pak Draca Malfoye spolu se Zarou Blackstoneovou. Zamračila jsem se. Tu holku jsem nesnášela.
"Fel, tady jsi, skoro jsem tě přehlédl. Na koho se tak mračíš?" ozvalo se ode dveří.
"Ale to nic," odklonila jsem hlavu od okna.
"No, já mám, co jsem chtěl. Viděla jsi už někoho ze třídy?" zeptal se zvědavě.
"Ne, ale z ročníku už pár lidí ano, co ty?" zeptala jsem se.
"No, viděl jsem pár holek. Neřekla bys, ale jsou strašně ošklivý!" zakřenil se.
Zasmála jsem se, vstala jsem a objala ho. Byl mnohem vyšší než já, takže se ke mně musel sklonit.
"Bacha na odznak!" zasmála jsem se.
Vyplázl na mě jazyk.
"Paní si myslí, že je něco extra co?" ušklíbl se.
"Ehm, jo, máš pravdu," zakřenila jsem se.
Posadila jsem se zpět a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Trevor se posadil naproti mě.
"Slyšel jsem, že i Blackstoneová je prefektka, to se asi budete potkávat v koupelně," smál se mi.
Zpražila jsem ho pohledem. Moc dobře věděl, že ji nemám ráda. Měla jsem více důvodů. Obě jsme byly kapitánky družstev, obě prefektky. Pak další důvod byl, že je moc namyšlená a snaží se ze sebe udělat hvězdu. Ale asi největší důvod bylo to, že jsme ze dvou kolejí, které se nenávidí. Byly jsme ty největší rivalky na škole.
Uslyšela jsem pískání a čekala, kdy se dá vlak do pohybu. Někdo otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Byl to Percy Weasley, stal se primusem letos.
"Mohu k vám?" zeptal se s jeho typickým přízvukem.
"Jistě, Percy," řekl hned Trevor.
Zamračila jsem se na něj, samozřejmě si z něj bude dělat srandu, bude se snažit poslouchat a dělat, že taky všemu tak rozumí.
"Ahoj," usmála jsem se.
Škrobeně se usmál a posadil se na stranu Trevora.
Naštěstí.
Vlak se rozjížděl a já se pohodlněji usadila s knížkou v ruce. Po několika stránkách jsem ji zaklapla.
"Půjdu projít chodby, abych zjistila, jestli je vše v pořádku," poznamenala jsem.
"Mám jít s tebou?" zeptal se Percy.
Bože, on to zas bude zkoušet.
"Ne, děkuji. Já to zvládnu sama, není to nic těžkého," snažila jsem se znít mile.
Odešla jsem z kupé a oddechla si.
Pomalu jsem šla chodbami vlaku, děcka si buď povídala, četla, nebo nějak blbla. Když jsem se dostala na konec jednoho vlaku, uslyšela jsem kroky za mnou. Otočila jsem se a spatřila jeho oči. Zrovna vcházel do kupé, avšak jeho pohled směřoval ke mně.
Ian.
"Ehm, ehm," ozval se za mnou nepříjemný hlas.
Otočila jsem se a setřásla ze sebe ten divný pocit. Přede mnou stála Zara. Shlížela na mě povrchním pohledem. Napodobila jsem ho a překřížila si ruce na prsou.
"Takže tě nakonec také zvolili," odfrkla si.
"Myslím, že váhali méně, než u tebe," vrátila jsem jí.
Přimhouřila oči a dala si ruku v bok.
"Zaro, pojď!" zavolal někdo za mnou.
Otočila jsem se a uviděla Iana, jak stojí opřený o stěnu kupé. Ruce měl taky překřížené na prsou. Posunula jsem se na stranu a nechala ji projít. Sama jsem šla skoro hned za ní. Zašla do kupé a on tam furt stál a měřil si mě pohledem. Na hrudi měl také prefektskou placku.
"Ráda bych prošla," poznamenala jsem.
Zasmál se a odstoupil. Prošla jsem kolem něj a mířila do svého kupé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama