Otevřu ti oči 8.

11. prosince 2016 v 15:45 | Monra |  Naruto ff
Zírali jsme jeden na druhého. Sáhla jsem po klice a s trhnutím otevřela dveře, vyšla jsem na chodbu, rozhlédla se a snažila se nějak zorientovat, ale vše to bylo stejné, holé zdi a kamenná podlaha, občas někde dveře.
"Doprava," ozval se u mého ucha.
Zamračila jsem se a rozešla se tím směrem.
"Máš hlad?" zeptal se.
Kývla jsem.
Vzal mě za ruku a zatáhl mě do jiné chodby, kde otevřel první dveře. Octli jsme se v kuchyni, kde byl také velmi prostorný stůl.
"Jak se tady má sakra někdo vyznat," zabručela jsem.
"Zvykneš si," řekl suše.
Rukama jsem si smotala vlasy do vysokého drdolu a šla za Madarou, který už něco krájel na lince. Zručně jsem mu sebrala nůž a začala krájet zeleninu na rámen. Zůstal stát vedle mě a koukal mi do obličeje, to jsem cítila.
"Musíš na mě civět?!" vyjela jsem.
"Ohó, tady si někdo troufá na Madaru. Někdo novej," ozval se mužský hlas za námi.
Otočila jsem se a uviděla vysokého modrého muže se žraločími rysy v obličeji.
"Já jsem Kisame," koukal mi do očí.
"Já Kasumi," řekla jsem pouze.
"Jo, nebojí se dovolit si na mě," prohodil Madara.
Zpět jsem se k němu otočila, na tváři měl úsměv. Vrátila jsem se zpět k přípravě a nevšímala si jich. Brzy jsem pokládala tři misky rámenu na stůl, u kterého oba seděli. Přisedla jsem si a hleděla si svého jídla. Povídali si něco, čemu jsem moc nerozuměla, pak jsem zaslechla Itachiho jméno. Když dojedli, rybí muž Kisame s poděkováním odešel.
Vzala jsem misky a šla je umýt. Madara si stoupl těsně za mě, cítila jsem jak se ke mně sklonil a dýchal mi na krk.
"Nech mě být," zašeptala jsem.
Tiše se zasmál. Znělo to docela děsivě.
"Teď jsi na mé půdě, já si mohu dělat, co chci a nikdo mě nezastaví," šeptal mi do ucha.
"Se mnou si nebudeš dělat, co chceš. To jsi dělal doteď," řekla jsem klidně.
V ruce jsem měla poslední misku.
"Naopak, teď to teprve začne," zavrněl.
Otočila jsem se, ruce jsem měla opřené o linku a opírala jsem se o ní. Sledovala jsem jeho temné oči, hleděli jsme si do očí.
Nahnula jsem se k němu, skoro až na polibek, zavřela jsem oči.
"Uvidíme, kdo si s kým bude hrát nakonec," zašeptala jsem a otírala se přitom svými rty o jeho.
Odstrčila jsem ho a prošla dveřmi na chodbu, tam jsem se vydala dál, už jsem se trochu zorientovala, musela jsem jít dál doprava.
Brzy jsem našla svůj pokoj, který byl ve stejném stavu jako předtím. Posadila jsem se na postel a přemýšlela. Rty se mi zkřivily do krutého úsměvu, když jsem vymyslela plán. Ale nejprve mě čekalo něco horšího, musela jsem projít zkouškou. Musela jsem porazit Madaru v boji.
Naplnila jsem si kapsy kunaii a svitky.
Někdo zaklepal na dveře.
"Dále," zavolala jsem.
Dveře se otevřely a tam stál Itachi. Trošku zmučeně se na mě díval.
"Vážně s ním chceš bojovat?" zeptal se.
"Musím," řekla jsem prostě.
"Můžeš utéct," řekl tiše.
"Ty to nechápeš, já to musím udělat," řekla jsem.
Povzdechl si.
"Itachi," zašeptala jsem.
Roztáhl ruce a já ho objala. Přitiskl mě k sobě a já se cítila jak v objetí staršího bratra. Pustil mě a my mlčky odešli z mého pokoje. Dovedl mě do obrovského sálu, spíše kamenné jeskyně, kde už stáli ostatní, dokonce i ti, co jsem ještě neznala. Uprostřed stál Madara. Došla jsem až k němu, Itachi šel na stranu.
"Nebojíš se mě?" zeptal se.
"Prosím tě," odpověděla jsem mu.
"Měla bys," řekl s úšklebkem.
"Proč?" zeptala jsem se.
"Protože jsi nepotřebná a ještě k ničemu."
Ty slova se do mě zařízla jako ostří katany. Stiskla jsem ruce v pěsti a vražedně na něj zírala.
"Nenávidím tě," pronesla jsem jednoduše.
Vedle nás se objevil Pain, kývl na nás.
"Začněte," řekl prostě, pak odskočil do strany.
První, co jsem udělala bylo, že jsem odskočila dozadu, abych měla prostor. Začala jsem skládat pečetě a koukala na Madarovi ruce, nemohla jsem mu koukat do očí.
"Suton: Suihachi!" vykřikla jsem.
Slyšela jsem smích z druhé strany.
Můj proud vody byl slabý, protože tu nebyla žádná voda, ale teď už tu nějaká byla, měla jsem to hned snažší.
"Ukážu ti pořádný ninjutsu!"
Viděla jsem ho, jak skládá pečetě. Ale ne!
Začala jsem hned skládat další.
"Suiton: Suijinheki Jutsu!" vykřikla jsem a položila ruku k zemi.
Přesně v čas, viděla jsem jak Madara vypouští z úst obrovskou ohnivou kouli. Přede mnou se zvedla na obranu obrovská vodní stěna, která to celé zastavila. Bez váhání jsem vytvořila několik klonů, které vyběhli proti Madarovi.
S lehkostí je odrazil a oba zničil. Chakry mám ještě dost, takže můžu použít ještě jeden silný útok.
Složila jsem rychle několik pečetí.
"Suiton: Suiryūdan no Jutsu!"
Kolem mě se vytvořil obrovský drak, který se nejprve vlnil až ke stropu, pak začal útočit na Madaru. Ten byl ale příliš rychlý, takže mu celkem hravě uskakoval. Cítila jsem, jak se začínám vztekat. Jako kdyby do mě někdo vlil novou sílu, tahle nová chakra byla jiná, jako kdyby pálila. Pak mi to došlo, to Houkou.
"Jsi nula," ozvalo se za mnou. Uskočila jsem a můj drak zmizel.
Bez přemýšlení jsem zaútočila, vytvořila jsem klon a poslala ho zaútočit kunaiem. Odrazil ho a vrhl se ke mně, držela jsem oči sklopené.
Všude po zemi byla voda tak pět čísel. Napadlo mě jedno jutsu, ale na to teď nemám energii a nemůžu se k němu přiblížit.
'Jsi nula'
Další nával vzteku. Vytáhla jsem svitek a složila k němu pár pečetí. Náhle se přede mnou vyklubal obrovský Houkou. Vyskočila jsem mu na hlavu a sledovala Madaru, který ohromeně zíral. Houkou se jen tak tak vešel do jeskyně, ale neváhal a zaútočil. Jeho pět ocasů se ohnalo směrem k Madarovi, který jim hbitě uhnul. Další byl elektrický blesk, Houkou pokračoval v neustálém útočení. Nenápadně jsem vytvořila klon a čekala na správnou příležitost. Seskočila jsem na zem, zrovna, když musel Madara uskočit před obří tlapou a složila jsem rychle pár pečetí.
"Suiton: Suirō no Jutsu!"
Natáhla jsem ruku, kolem které se mi začala formovat voda a polapila jsem ho, Madara byl chycen uvnitř. Pomalu jsem začala nasávat jeho chakru a sledovala ho. Houkou se rozhlížel okolo ale přitom na mě dával stále pozor.
Ozvalo se tleskání. Ale ne nadšené, spíše ironické. Otočila jsem se, všichni ke mně přicházeli a vepředu stál Madara s Peinem.
Nechápavě jsem na ně zírala, pak jsem se otočila k tělu v bublině, už tam nebylo, byl to klon.
Copak neporazím ani klon?!
"Dobře, velmi dobře," prohlásil Pain.
"Proč ale nemohu bojovat dál? Madara je tady," zeptala jsem se.
"Madara tu byl celou dobu, bojovala si s klonem."
Takže jsem vážně neschopná.
"Jsi přijata," řekl jen.
"Ta maličká se mi líbí," prohlásil Kisame.
"Vodní styl, co?" poškádlil ho jiný, blond kluk.
"Přesně," řekl se smíchem Kisame.
Konan mi podala mou pásku, vzala jsem ji do ruky, vytáhla kunai a jedním plynulým pohybem jsem ji přejela a vytvořila tak škrábanec.
"Vítej," usmála se na mě.
"Děkuji," řekla jsem a usmála se na ni.
Poodešla stranou, přede mnou stál Pain.
"Vítej," řekl a pečlivě si mě prohlížel.
"Děkuji," kývla jsem.
Pokračovali takhle ještě další tři. Mezitím všichni odešli. Zůstala jsem s Madarou. Koukal na mě, ale já hleděla jinam.
"Vítej," zašeptal.
"Nevyhrála jsem," řekla jsem rychle.
"Ale ano."
"Nebojovala jsem s tebou ale s klonem," protestovala jsem.
"Ano, tak to je, kdybys mě náhodou chtěla zabít," řekl s úsměvem.
"To není sranda, já tě chtěla vážně porazit, teď to znamená, že jsi měl pravdu," zašeptala jsem zlomeně.
Rychle ke mně přistoupil a jemně vzal mou bradu do dlaní. Chvíli se mi významně díval do očí.
"Vše jsem to řekl, abych ti pomohl, nic z toho není pravda," zašeptal.
"Lžeš, jak by mi to asi pomohlo?"
"Vyprovokovalo tě to, probudila jsi ho v sobě. To jsem chtěl, aby ses do toho pustila s ještě větší vervou," šeptal dál.
"Madaro," zašeptala jsem a chytla jeho ruce, které furt spočívaly na mé tváři.
"Jsem rád," řekl tiše.
"Za co?"
"Že tu jsi," zamručel a v jeho očích se na chvíli objevil ten stejný pohled jako tehdy na hlavách Hokage.
"Já taky, jsem tu proto, abych ti znepříjemňovala život," odtrhla jsem se od něj.
Stála jsem k němu otočená zády a snažila se zakrýt bolest, kterou mi způsobil tím, co řekl.
"Musím jít," řekla jsem rychle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám jak píšu?

Ano!
Ne!

Komentáře

1 WaclawD WaclawD | E-mail | 17. ledna 2017 v 18:41 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na monrablack.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

2 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 24. ledna 2017 v 7:25 | Reagovat

nice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama